Zatímco v typické hospodářské recesi roste nezaměstnanost a snižují se disponibilní příjmy domácností, krize covidová do jisté míry přepsala učebnice ekonomie. Vznikla dokonce paradoxní situace, kdy domácnosti na rekordní úroveň zvýšily svou míru úspor. Zatímco za běžných okolností se míra úspor českých domácností pohybovala mezi 11 a 13 procenty, během prvního čtvrtletí loňského roku přesáhla 17 procent a v posledním kvartále už dosáhla 25 procent. V prvním čtvrtletí letošního roku sice došlo k mírnému poklesu (na 23,7 procenta), stále je však přibližně na dvojnásobku běžné úrovně.
Za obrovským nárůstem spořivosti českých domácností (a dlužno dodat, že nejen českých) stojí souhra dvou důležitých faktorů. Protiepidemická opatření vlády byla doprovázena poměrně rozsáhlými kompenzačními programy s cílem udržet kupní sílu obyvatelstva, a současně s tím však došlo k uzavření řady provozoven, čímž domácnosti přišly o poměrně širokou škálu možností, kde by své příjmy mohly utrácet. Jistou roli sehrála také nejistota ohledně budoucího ekonomického vývoje a zejména obavy o ztrátu zaměstnání.
Souhra těchto okolností vedla k vytváření takzvaných vynucených úspor. Jejich objem Česká národní banka odhadujena 260 miliard korun, a to v období od prvního čtvrtletí loňského roku do prvního čtvrtletí roku letošního. Z toho ČNB připisuje rovných 200 miliard korun čistě efektu zavřených obchodů a části sektoru služeb.
Ruku v ruce s tím jde také hodnocení finanční kondice domácností vlastními domácnostmi. Z květnového průzkumu agentury STEM a poradenské společnosti KPMG vyplývá, že Češi hodnotí svou finanční kondici prakticky srovnatelně jako na konci roku 2019 a asi dvakrát lépe než v polovině minulé dekády. Mírně se dokonce zvýšil podíl domácností, které jsou schopny vytvářet úspory a klesl podíl domácností, kterým se jenom zvýšily půjčky.
Řadu měsíců však tuzemské domácnosti stojí před jiným problémem, a to, jak své nabyté úspory zhodnotit. Průměrná míra inflace za loňský rok přesáhla tři procent a dodnes se meziroční změna indexu spotřebitelských cen drží těsně pod horní hranicí pásma České národní banky pro cílování inflace (červnová inflace dosáhla 2,8 procenta). Běžné spořicí bankovní produkty tak nejsou pro české domácnosti zajímavé, neboť ani zdaleka nejsou schopny úspory „ubránit“ před inflací.
Česká spořitelna, největší banka na tuzemském trhu co do počtu klientů, uvedla, že se výrazně meziročně zvýšil objem jednorázových a pravidelných investic jejích klientů. Od června loňského roku do května letošního roku činil přírůstek 33 procent. Za stejné období také vzrostla výše pravidelné měsíční částky, kterou klienty investují, o 200 korun na průměrných 2 826 korun. Nejúspěšnějším měsícem za poslední rok byl letošní duben, kdy se klienti České spořitelny rozhodli investovat přes 4,8 miliardy korun.
Výrazně také narostl zájem českých domácností o státní dluhopisy. Ke konci letošního května je držely v objemu 30,2 miliardy korun, což představuje meziroční přírůstek o více než polovinu. V porovnání s koncem loňského února, tedy předvečerem nástupu koronavirové pandemie, jde o nárůst o 77 procent.
Češi si ale oblíbili také nákup nemovitostí za účelem zhodnocení svého majetku. Zde často využívají kombinace vlastních úspor a úvěru na bydlení. Jen během letošního května tuzemské banky poskytly nové hypoteční úvěry v objemu necelých 31 miliard korun. To bylo více než dvakrát tolik než loni v květnu, jak vyplývá ze statistiky České národní banky. Bezmála šest procent domácností pak podle aktuálního průzkumu společnosti EMA uvedlo, že si nemovitost pořídily jako investici. Výsledkem je jeden z nejvyšších růstů cen nemovitostí v EU.
Pokud pandemie lidi odnaučí utrácet, aby investovali, pak budeme moci hovořit o pozitivním efektu. Otázkou však je, zda se inflace nevymkne kontrole, pak „daň“ za covidovou krizi zaplatí všichni, a nejvíce dolehne na ty, kteří žijí takzvaně z ruky do úst.
